Boles navdá Sámedikki válgalávdegotti lahtuid rihkkosis jagi 2023 sámediggeválggaid oktavuođas.
Riekteáddejumi dáfus lea hui eahpečielggas leago áššis dáhpáhuvvan rihkus, dadjá olmmošriekteprofessor Martin Scheinin. Son sávvá ja navdá, ahte ášši ii ovdán áššáiduhttimii.
– Válgalávdegotti mearrádusain lea sáhttán njuolggadusaid mielde ohcat nuppástusa alimus hálddahusrievtti rádjai. Iige dat leat válgalávdegotti ovddasvástádussan, jus alimus hálddahusriekti ii leat astan gieđahallat váidagiid.
Martin Scheinin muittuha, ahte jagi 2023 válggaid guoski váidagiid gieđahallan lea gaskan alimus hálddahusrievttis. Maid gažaldat sámediggeválggaid ođadeamis lea alimus hálddahusrievtti gieđahallamis. Su mielas rihkusdutkan ii váikkut dan áššái moge.
Scheininii fáddá lea oahpis. Son leamašan mielde earret eará válmmaštallamin ođđa sámediggeláhkaevttohusa Sámedikki ovddasteaddjin.
Boles bivdá rihkusalmmuhusaid – Scheinin imaštallá
Scheinin imaštallá bolesa dieđihanlinnjá áššis, man ovdadutkan lea gaskan. Son heammástuvai go boles ávžžuhii olbmuid dahkat rihkusalmmuhusa, jus sin eai leat čáhkadan jagi 2023 Sámedikki válgalogahallamii.
Su mielas dieđáhusa vuođul sáhttá jáhkkit, ahte válgalogahallanohcamuša hilgun sáhtášii leat rihkkus, vaikko dat ii leat.
– Dat mu mielas čájeha, ahte boles ii dáidde diehtit maid dat iešalddes ohcá. Sii guolástit vejolaš rihkusalmmuhusaid dahkkiid menddo stuorra hoavain.
Válgalávdegoddi ii jur kommentere
Válgalávdegotti ii kommentere ášši dán muttus. Válgalávdegotti ságadoalli Aslak Pieski oaččui dieđu bolesa dieđáhusas Yle Sámis gaskavahku. Áidna, maid son lea gearggus dál kommenteret, lea dat, goas sii leat ožžon dieđu dutkamis.
– Leat diehtán 31.10.2023 rájes bolesdutkamis, go boles lei bivdán lassedieđuid válgalávdegottis. Dat leamašan guhká jođus.
Guoskágo virgerihkusvástu Sámedikki lávdegotti?
Bolesa dieđáhusa mielde válgalávdegotti lahtuid navdet sivalažžan olggušteapmái ja virgegeatnegasvuođa rihkkumii.
Rihkuslága mielde virgegeatnegasvuođa rihkkumis ráŋggáštuvvo, jus virgeolmmoš lea dáhtul rihkkon virgedoaimmas njuolggadusaid ja mearrádusaid.
Martin Scheinin fuopmášuhttá, ahte virgegeatnegasvuođa rihkkun gáibida, ahte rihkusvuoigatvuođalaš virgegeatnegasvuohta guoská olbmui.
Sámedikki virgeolbmuid eai leat dálá rihkuslágas meroštallan sierra dakkárin, geaidda virgerihkusláhka guoská. Dat ii vealtameahttumit dárkkut dan, ahte virgerihkusvástu ii guoskkaše Sámedikki, dahje dan doaibmaorgánaid.
Vuoigatvuohtaministeriija ráđđádalli virgeolmmoš Yrsa Nyman čilge, ahte vuoigatvuohtaministeriija juristtaid dulkojumi mielde Sámediggi geavaha almmolaš válddi. Almmolaš válddi geavaheamis meroštallojuvvo rihkuslága 11. paragráfa 5. čuoggás. Dá virgerihkusvásttu sáhttá dulkot guoskat maid Sámedikki.
Sámedikki beaivválaš bargu joatkašuvvá
Sámedikki ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi deattuha, ahte Sámedikki beaivválaš bargu joatkašuvvá dábálaš vuogi mielde, vaikke válgalávdegotti doaimmat leat dál bolesdutkama vuolde.
Son ii vuolgge árvvoštallat, laktásago áššái rihkus dahje gean sáhtášii navdit rihkkosis. Son jáhkká, ahte ášši duogážis lea guhkesáigásaš sámi iešmearrideapmái guoski riidu.
– In háliit eará dadjat. Mu mielas lea dehálaš addit bargoráfi buohkaide ja vuordit dan go proseassa ovdána, dadjá Näkkäläjärvi.
Divvojuvvon 18.3. dii. 14:13. Divvojuvvon maŋimuš kapihttalii ja vuollebajilčállagii dieđut sámedikki virgevásttus. Lasihuvvon ráđđádalli virgeolbmo Yrsa Nyman kommeanta rihkuslágas ja virgevásttu dulkojumis.