Sámediggeválggaid boađus čielggai gaskavahku. Válgalávdegoddi doalai dieđihandilálašvuođa, man Yle Sápmi sáddii njuolggosáttan. Dieđihandilálašvuođas muitaledje válggaid eahpevirggálaš bohtosa. Válgaboađus nannejuvvo eahkes.
Ođđasit ordnejuvvon sámediggeválggain eanemus jienaid čokkii anárlaš Kari Kyrö 215 jienain. Son ii lean evttohassan mannan čavčča válggain, go válgalávdegoddi ii lean merken su válgalogahallamii.
Sámedikki ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi nákcii lasihit guottihusa ja su jietnamearri lei 187 jiena. Čakčat 2023 son oaččui 124 jiena.
Sámedikki vuosttas várreságadoalli Leo Aikio jietnamearri geahppánii. Dáid ođđa válggain son oaččui 113 jiena, go mannan čavčča jietnamearri lei 148. Maiddái sámedikki nubbi várreságadoalli Tuomas Aslak Juuso manahii jienaid. Čakčat son oaččui 150 jiena, dál geasi válggain 122.
Muđui sámedikki eará stivrra lahtuin buohkain earáin unnui jietnamearri, baicce Tauno Ljetoffas. Son oaččui 7 jiena eanet dáid válggain go čakčat. Čakčat Ljetoff oaččui 97 jiena ja dál 104.
Dálá áirasiin Marko Katajamaa Anáris ja Kari Toivo Lukkari sámeguovllu olggobealde gahčaiga eret. Eanodagas Niko-Mihkal Valkeapää badjánii áirrasin ja Pigga Keskitalo gahčai várrelahttun.
Ođđa lahtut leaba Kari Kyrö ja Inka Kangasniemi. Eahpevirggálaš válgabohtosa oainnát Yle boađusbálvalusas.
Soađegilis lassánii jienastanmokta, Eanodagas niejai mealgadit
Jienastanmokta niejai dáid válggain. Ođđasit ordnejuvvon válggain jienastedje 48,08 proseantta sis, geat leat jietnavuoigadahtton olbmot. Čakčat jienastanproseanta lei 51,6 proseantta.
Anáris jienastanmokta lei sullii seamma go čakčatge, badjelaš 55 proseantta. Eanodagas eai jienastan viššalit dáid geasi válggain. Doppe jienastanproseanta bázii 55,81 prosentii, vel čakčat doppe jienastedje 68,1 proseantta jietnavuoigadahtton olbmuin.
Ohcejogas jienastanproseanta lei 68,88 ja čakčat dat lei 73,5 proseantta. Soađegilis fas lassánii binnáš miella jienastit. Dál doppe jienastedje 57,36 proseantta go čakčat lohku lei 54,5.
Jienaid rehkenastin manai njuovžilit
Válgalávdegotti ságadoalli Aslak Pieski muitala, ahte jienaid rehkenastin manai hui bures ja jođáneabbot go diibmá.
Dán vuoro jienaid rehkenaste easkka čuovvovaš beaivve, go ovdal daid leat rehkenastán jo dalán eahkes go jienasteapmi nogai. Dan mearrádusa leat kritiseren almmolaš ságastallamiin sosiála medias, muhto Pieski jáhkká ahte danin justa jienaid rehkenastin manaige nu njuovžilit. Sis lei maid anus ođđa dihtorvuogádagat.
– Olbmot geat áddejit, de áddejit, ahte ná dat galgá bargat dáid bargguid. Ii idjaseavdnjadasas.
Jienaid rehkenastin dáhpáhuvai dán vuoro gitta uvssaid duohken iige media beassan čuovvut go rehkenastegohte jienaid. Pieski mielde dainna mearrádusain sii suodjaledje Sámedikki bargiid, geat ledje jienaid rehkenastin. Válgalávdegotti barggu leat kritisen garrasitge sosiála mediain.
Dáid válggain jienaset adde badjel 2 900 olbmo. 174 jiena eai sáhttán váldit vuhtii ja 11 jiena hilgo. Loahpalaš, nannejuvvon válgaboađus boahtá ihttin Sámedikki neahttasiidduide. Dalle muitalit maiddái visot daid evttohasaid jienaid, geat eai beassan Sámediggái.
Áššedovdi: ”Mearkkašahtti válggat”
Alimus hálddahusriekti mearridii mannan čavčča ordnejuvvon sámediggeválggaid ođđasit ordnejuvvot. Sivvan lea go válgalávdegoddi ii lean merken dakkár olbmuid válgalogahallamii, geain lea AHR mearrádus válgalogahallamii gullamis. AHR mearridii merket 65 olbmo válgalogahallamii ja lágidit ođđa válggaid.
Lappi universitehta servodatdiehtagiid professor Laura Junka-Aikio muitala, ahte dakkár válggat, mat leat ná spiehkastatdilis ja maidda laktasit olu politihkalaš ja vuoigatvuođalaš gažaldagat leat hui hárvenaččat.
– Dát leat hui mearkkašahtti válggat. Gažaldat ii leat dan bohtosis baicca dan gažaldagas, mo sámeservodat váldá vuostá dakkár válggaid, maid stáhta lea dego bággen, analysere Junka-Aikio Yle iđit tv-sáddagis.
Mearrádus válggaid ođđasit ordnemis lea boktán olu ságastallama sámeservoša siste. Giđđat professor Rauna Kuokkanen ávžžuhii olbmuid boikoteret ođđa válggaid. Sámedikki nuppes ordnejuvvon válggat leat maid aktiveren sosiála media ságastallama sápmelašmeroštallamis.
Divvojuvvon 3.7. dii 13.45: Dárkkalmahttojuvvon fuomaškeahttá guđđon ja hilgojuvvon jienaid mearri.
Divvojuvvon 3.7. dii 14.30: Kari Kyrö oaččui 215 jiena. Artihkkalis čuoččui 212.