Deanu gielddas lea duođaštuvvon njoammelrohttu, čállá NRK Sápmi. Skuvggis gávdnon jápmán njoammil lea iskkaduvvon ja čájehuvvo, ahte das lea njoammelrohttu.
Deanu gieldda dieđáhusa mielde dáhpáhus lea registrerejuvvon Veterinearainstituhtas ovddit vahku duorastaga. Njoammelrohttu ii leat gávdnon maŋimuš logi jahkái Finnmárkkus.
Sáhka lea infekšuvdnadávddas, mii sáhttá njoammut eallis olbmui. NRK muitala, ahte njoammun dáhpáhuvvá dávjá juhkančázi bokte, muhto dávda sáhttá njoammut maid jus vuoigŋá gavjja, maid eallit leat nuoskkidan.
Deanuleagi ássit: Njoammilat leat laskan
Riikka rájá nuppe bealde Ohcejogas njoammelrohttu ii leat dán rádjai vel duođaštuvvon. Biepmolágádusas ii leat diehtu ovttage njoammelrohttudáhpáhusas davimus Sámis. Báikki olbmot leat goittotge vuohttán jápmán njoammiliid duoppil dáppil.
Sylvi Rasmus Dálvadasas muitala, ahte dán jagi leamašan issoras ollu njoammilat. Gieskat son gávnnai jápmán njoammiliid, main nuppi son gal imaštalai.
– Dat lei hui earenomáš ahte doppe ledje skávllit dievva, muhto ii oktage orron lihkahallame dan, Rasmus lohká.
Rauna Guttorm Báđožis muitala, ahte juo diibmá ledje ollu njoammilat. Maiddái giđđat oinnii olu njoammiliid ja dalle son smiehtastii, ahte sihkkarit boahtá muhtin dávddaid ja álget gal geahppánit.
– Luonduhan dieid ordne, Guttorm lohká.
Maiddái Guttorm gávnnai dán gease jápmán njoammila. Dalle son jurddašii, ahte njoammil lea jápmán báhkaid dihte. Dán njoammila son hávdádii eatnamii.
– Go mun bidjen dohko Facebookii ahte njoammil gávdnui, nu gii nu riŋgii dalán munnje ahte dan galgá hávdádit eatnamii ja ahte dasa ii galgga guoskat go sáhttá leat njoammilrohttu.
Guttorm gávnnai maid nuppi jápmán njoammila, muhto vuonccesfálli lei dan juo borrame, nuba divttii dan orrut.
Jápmán njoammiliid sáhttá sáddet biebmolágádussii
Anára ja Ohcejoga bearráigeahččišibitdoavttir Eva Anunti muitala, ahte son lea dassážii ožžon almmuhusa ovtta jápmán njoammilis. Dát njoammil ii leat goit sáddejuvvon dárkilut dutkamušaide. Anunti dieđu mielde njoammilat sáhttet jápmit máŋggalágan dávddaide.
Biebmolágádusa spesialdutki Marja Isomursu muitala, ahte sii eai leat ožžon čájánasaid Ohcejogas, Eanodagas dahje Anáris ollenge maŋemuš jagiid áigge.
– Davve-Lappis ii leat gávdnon njoammelrohttu. Lea hui hárvenaš, ahte nie davvin bohtet almmuhusat dahje čájánasat obage.
Isomursu rávve, ahte jápmán njoammiliid sáhttá sáddet biebmolágádussii. Olbmot sáhttet váldit oktavuođa maiddái gieldda šibitdoaktárii.
Njoammelrohttu gávdno luonddus sihke Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Ain gaskkohagaid dat iđista ain muhtin sajis. Eanemus dávdadáhpáhusat lávejit loahppagease ja heajos lihkuin dat njoammu maid olbmui, dábálepmosit čuoikkaid bokte.
– Jápmán njoammiliidda ii oaččo guoskat, jus ii leat suddjen iežas. Muhtumin čázis sáhttá oažžut bakteara, jus čáhcái lea jápmán njoammil dahje ciebaneallit, čilge Marja Isomursu.