Sámedikki stivra lea dál alimus hálddahusrievtti bivdagis cealkimin váidagiin, mat gusket Sámedikki válgalogahallamii dohkkeheami.
Sámedikki válgalávdegoddi čohkke válgalogahallama ođđasit juohke válggaid oktavuođa. Válgalávdegoddi dohkkehii dán jagi válgalogahallamii badjel 6 000 olbmo. Dat lea eambo go ovdal. Válgalávdegoddi ii čáhkadan logahallamii 86 olbmo, geaidda AHR lei ovddit válggain addán jienastanrievtti Sámedikki oainnu vuostá.
Alimus hálddahusriekti AHR lea dán rádjai ožžon 95 váidaga, muitala AHR dieđáhusastis.
Ovdal alimus hálddahusrievtti Sámedikki stivra gieđahalai 131 váidaga.
Váidagiid gieđahallama olis AHR lea bivdán vuos Sámedikki stivrra cealkit áššis. Dan maŋŋá váidiide várrejuvvo dilálašvuohta vástidit cealkámuššii.
Alimus hálddahusrievttis eai kommentere ášši dađe eanet.
Vuordá dál nuppes AHR mearrádusa
Gihttelis riegádan Paavo Riihitammela lea okta sis, guhte lea váidán alimus hálddahusriektái válgalogahallanáššis, iige dát leat sutnje vuosttas geardi. Riihitammela lea ožžon juo jagis 2021 alimus hálddahusrievttis mearrádusa, man mielde son galggašii merkejuvvot válgalogahallamii. Yle Sápmi lea oaidnán mearrádusa.
Alimus hálddahusrievtti mearrádusa mielde son deavdá sámediggelága sápmelašmeroštallama goalmmát kritera. Dan mielde olmmoš lea sápmelaš, jus son atná iežas sápmelažžan ja goit okta su váhnemiin lea merkejuvvon dahje livččii sáhttán merkejuvvot válgalogahallamii sámi parlameantta dahje Sámedikki válggain.
AHR mearrádusa mielde okta Riihitammela váhnemiin livččii sáhttán merkejuvvot válgalogahallamii sámediggelága giellakritera vuođul.
Sámedikki stivra fas lei sierraoaivilis. Dan dulkojumi mielde lágas namuhuvvon ”livččii sáhttán merkejuvvot” -kritera lea sirdásanáigodahkii 1991–1995 oaivvilduvvon lasáhus, man ii galgga heivehit, jus váhnen ii leat ohcalan válgalogahallamii maŋimustá válggain 1999.
Stivrra oainnu mielde giellakritera heiveheapmi gáibida váhnema iešidentifikašuvnna nappo dan, ahte son dovdá iežas sápmelažžan ja livččii ohcalan válgalogahallamii. AHR goit oinnii, ahte kritera ii leat ráddjejuvvon mange áigodahkii.
”Vuoiŋŋalaččat lossat go gildojuvvo identitehta”
Riihitammela oaččui AHR mearrádusa, man mielde su galgá merket válgalogahallamii, easkka beannot jagi válggaid 2019 maŋŋá. Sivvan lea dat, go AHR lei máhcahan Riihitammela ášši ođđasit Sámedikki stivrra gieđahallamii. Go stivra lei hilgon su njulgengáibádusa, de Riihitammela váiddii áššis ođđasit AHR:i, mii gomihii stivrra mearrádusa. Seammás dat mearridii, ahte Riihitammela galgá merkejuvvot jagi 2023 válgalogahallamii.
Dán giđa Sámedikki válgalávdegoddi goittot guđii merkekeahttá su válgalogahallamii. Dál son lea váidán ođđasit alimus hálddahusriektái. Riihitammela lea fuolas iežas vuoigatvuođas oassálastit Sámedikki válggaide.
– Válggat leat dál jođus, ja lean báhcán dego gáddái jo nuppe háve. Dát lea leamaš vuoiŋŋalaččat hui lossat, go dus gildojuvvo dat gii don leat, oaivvilda Riihitammela.
Son lea fuolas maiddái almmolaš dásis ášši gieđahallamis.
– Oainnán dan uhkkin demokratiijai, go lean dan seamma AHR váidijoavkkus, lohká Riihitammela.
Geasset riikkabeivviid veahkkevuoigatvuođaáššeolmmoš Maija Sakslin attii áššis čovdosa guoddaleapmái, mii guoskkai olbmo eretváldimii Sámedikki válgalogahallamis. Son ii váldán beali válgagelbbolašvuhtii, muhto anii váidináiggi oanehažžan ja dan dihte problemáhtalažžan. Yle Sápmi geahččalii fidnet sus kommeantta maid dán áššái, muhto eat fáhten su.
Juuso: Ovddasvástádus alimus hálddahusrievttis
Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso muitala, ahte stivra bargá áššiin nu vuđolaččat go sáhttet.
– Muhto dathan lea alimus hálddahusrievtti iežas válljen oaidnu, mot dat barget dieinna. Ovddasvástádus lea sis, lohká Juuso.
Sámediggeválggat leat dál jođus, muhto AHR árvalusa mielde čoavddus áššái boahtá easkka válggaid maŋŋá. Juuso ii álgge spekuleret dán muttus, sáhttágo ášši váikkuhit válggaid doaimmaheapmái. Son muitala, ahte Sámedikki válgalávdegoddi bargá dainna, ahte válggat lágiduvvojit lága mielde.
– Lea beare árrat hupmat dan birra. Jus válggain bohtet váidalusat, daid ferte de gieđahallat ja oaidnit mat leat ággan. Dat lea diekkár, mii lea válgalávdegotti bargu. Mii árgabeaivve politihkalaš jođiheaddjit eat válggaid lágideapmái guoskka, dadjá Tuomas Aslak Juuso.